Pochopte, kdo kupuje vaši značku. Přizpůsobte strategii, tón a mediální plán vašemu publiku. Neodbývejte demografické údaje jako „starou školu“. Věk, příjmy a vzdělání mají stále velkým vliv na nákup.
Nedůvěřujte jen vaší intuici – podívejte se na data. Pamatujte, že nejste typický člověk.
Nedívejte se jen na digitální zdroje. Mnoho z nich jsou demograficky zaujaté. Zdroje „staré školy“ jako například TGI, jsou spolehlivější, protože mají reprezentativní vzorky.
Zpochybňujte získanou moudrost ohledně společenských skupinách stylu generace X. Mnohé z toho jsou kecy. Znáte svá demografická fakta. A nebuďte posedlí mileniály. Je velmi málo empirických důkazů o tom, že mají jiné postoje. Pokud však mluvíte o méně než 10 % západní populace a s nižším podílem disponibilního příjmu, tak máte právo je zmínit ve svém briefu.
Nepodceňujte potenciál „šedého trhu“. Starší lidé převyšují počet mileniálů, mají víc peněz a více času na jejich utrácení. Čím je cenovka větší, tím důležitější jsou.
Musíte pochopit rozdíl mezi „efektem životní fáze“ a „skupinový efektem“. Mladí lidé nakupují méně vozidel než starší lidé. To neznamená, že jejich generace se vzdává aut (skupinový efekt). Je to jen proto, že auta jsou drahá. Mladí lidé si je zatím nemohou dovolit (efekt životní fáze).
Neupadněte do stereotypů. Demografická seskupení skrývají spousty variant. Někteří mileniálové rádi háčkují. Někteří důchodci chodí do posilovny. Být prarodičem ve 40 letech není nic neobvyklého.
„Starší“ lidé jsou obzvlášť rozmanití: 60letí se liší od 80letých. Zdraví 80letý se liší od křehkého seniora. A výdajová síla se značně liší kvůli kumulativnímu účinku úspor.
Proto nepředpokládejte, že v reklamě musíte zobrazovat cílové demografické údaje. To není způsob, jakým reklama funguje.
