Nenechte se napálit čísly. Jen proto, že je k tomu připojeno číslo, tak to neznamená, že je to odůvodněný nebo relevantní koncept. Výzkumná čísla mohou naznačit, jak se lidé cítí a myslí – nebo také ne.
Nepoužívejte jen čísla z výzkumu v nominální hodnotě. Zeptejte se, jak byla tato čísla zjištěna. Pokuste se zjistit, jaké otázky byly kladeny, komu a v jakém kontextu. Nezapomeňte, že odpovědi z dotazníku jsou citlivé na změny metodiky, formulace otázek a uspořádání. Zjistěte, jaké podněty byly použity. Jakým způsobem byly položeny otázky? Ke komu? Jaké to je být respondentem? Kontext je velmi důležitý.
Zkuste si sami odpovědět na otázky. Dokáže to skutečně otevřít oči. Zároveň si tím ověříte, zda jste nevytvořili dlouhý, nudný nebo obtížný dotazník. Lidi to může otrávit a neodpoví na ně spolehlivě.
Samozřejmě odpovědím příliš nedůvěřujte. Nerozumíme našim vlastním myšlenkám, pocitům a chování. Navíc všichni někdy lžeme.
Pamatujte, že lidé odpovídají na dotazníky „pravděpodobným“ způsobem. Zpravidla se snaží odpovědět na otázky, i když nedokážou skutečně formulovat to, co cítí. Když se jich zeptáte znovu, tak dostanete jiné odpovědi.
Použijte krátké a rychlé otázky, nad kterými nebudou muset lidé tolik přemýšlet. Nebo použijte techniku jako je test implicitních asociací (IAT), která měří, jak rychle lidé reagují a nejen to, co říkají.

Photo by Black ice from Pexels

Categories: Plánování