Na následujících řádcích si můžete přečíst rozhovor s Markem Říhou. Ten před více než 25 lety začínal jako grafický designér a nyní sedí na více židlích, mimo jiné jako Strategic Brand Consultant ve společnosti Alza.cz.
Každá úspěšná kampaň začíná dobrým briefem. Zkus se tedy představit ve formě briefu s nejpodstatnějšími informacemi, které bychom o tobě měli vědět. Popiš sebe sama ve formě krátkého headlinu.
Kreativní myšlení a digitální dělání.
Jaké zvíře nejlépe vystihuje tvůj charakter a proč?
Vlk je myslím to správné zvíře. Má rád svou smečku, ale je rád sám, je loajální ke svému druhu, je houževnatý a hodně vydrží. Když jde do tuhého, nebojí se o kus žvance porvat, ale taky ví, kdo je alfa, pokud jí není on sám, je rád organizovaný a má strategii, jak dostat svůj cíl.
Pokud bys byl influencer, jaký typ obsahu bys sdílel se svými fanoušky?
Pracovně by to bylo určitě o trendech, hledání souvislostí a synergií v různých oblastech lidského chování, pochopení člověka. V osobní rovině pak to, co dělám ve volném čase: jak být z městského člověka statkářem, jak přežít na samotě a z omezených zdrojů.
Jak bys popsal osobu, který je tvůj naprostý protiklad?
To je velmi těžká otázka, v mé osobnosti se snoubí dvě poměrně rozporuplné role, dle Talent Dynamics jsem Mechanik, tedy kreativní člověk zaměřený na systém, mám rád měřitelnost a detaily. Pokud by existoval můj protiklad, tak někdo, kdo nemá žádný systém, kdo vládne chaosu a kdo nemá pochopení pro člověka, tedy někdo s nulovým EQ. Navíc by neměl ani špetku kreativity, žádná schopnost generovat z mála myšlenku či nápad.
Jaká byla tvá cesta ke strategii a plánování?
Máte doufám dost prostoru a času. 🙂 Moje cesta začala již velmi brzy v LŠU, kam jsem chodil na výtvarku, bavilo mě tvořit cokoli, být ve svém světě a ten nějak zhmotňovat v různých formách. Už od dětství jsem si udržoval velmi široký rozhled, více šířku než hloubku, protože jsem chtěl pochopit mnoho věcí najednou a ty do sebe propojovat v souvislostech, najít, jak svět funguje. Jak se to projevovalo? Studoval jsem jak historii, tak letectví, techniku, auta, motory, četl o lidských osudech, životopisy, biografie historických velikánů nebo osob, které v životě udělaly jen pár věcí, ale o to větších. V důsledku jsem nejen maloval, kreslil, ale také stavěl modely, ale k tomu rozebíral kolo apod. Byl to guláš činností, které se ve mě sbíhaly. Takto to se mnou šlo během základní i střední školy, kdy jsem neměl jasný cíl, co chci dělat. Chtěl jsem ale stále vědět… ačkoliv co mě nebavilo nebo nezajímalo, bylo těžké do mě dostat. Po skončení střední školy jsem nastoupil jako grafik do reklamní agentury a pokračoval v tom, co je mi vlastní. Učil se, makal po nocích, abych tvořil. V té době bylo zvykem dělat v rámci agentur více věcí, já jsem to nedělal jinak. Dělal jsem grafiku, inzeráty, tvořil kampaně, ale také řezal na plotteru, polepoval auta, výstavní stánky, ty jsem také stavěl, přičichl k holografii – jako jedni z prvních v ČR, těch věcí bylo mnoho. Rád bych tímto vzpomenul na Šárku Šebkovou, také na Jiřího a Rosťu Jirkala, kteří pro mě byli obrovskou inspirací a vzory. Bohužel Šárka ani Jirka již nežijí, ale tímto jim děkuji a Rosťu zdravím. V této době jsem zjistil, že mě velmi baví práce s klienty, a že mě zajímají jejich záměry. Chtěl jsem vědět proč a pak teprve jak a co. Založil jsem tedy společně s kamarádem svou agenturu a začal dělat na sebe. V tu chvíli jsem začal být nejen tvůrce, ale také account a začal jsem čím dál častěji řešit původní záměr klienta a hledal cesty jak je naplnit. To potom s lety praxe gradovalo tak, že jsem tvůrčí stránku opustil a věnoval se více strategické a taktické práci a tvorbu a ideová řešení jsem měl spíše jako zpestření a nebo skrze tuto činnost mučil své kolegy. Tedy mou hlavní činností není ani tak plánování, jako hledání strategií a taktik k dosažení cíle ideálně kreativní cestou a pokud je dlážděná vizuální formou, pak je to pro mě ideální.
Proč sis tohle zvolil jako živobytí?
Myslím, že jsem si to vědomě nezvolil, životní cestou jsem se k tomu živobytí intuitivně dostal. Hodně věřím na to, že je nutné poslouchat sebe sama, své tělo a duši, pak si vás to pravé najde samo, nebo jak říká Dušek, nechte vesmír, ať vám tu cestu ukáže. Ale abych nebyl pouze v této esoterické rovině, jednoduše řečeno, vždy mě bavilo a chtěl jsem mít možnost ovlivňovat chod věcí, zároveň potkávat zajímavé lidí, nedělat do kola jednu a tu samou věc, rád se inspiruji, takže jsem si zvolil cestu, která mi to umožní.
Jaký neobvyklý zvyk nebo absurdní věc máš nejradši?
Nevím zda to do té kategorie spadá, ale mám rád systém a mnohdy jsem ochoten tomu věnovat obrovskou energii. Ve chvíli, kdy ten systém nastavuji, jsem v takovém flow, jako nikdy jindy. Jinak mě nic nenapadá, možná je to dotaz spíše na mou ženu nebo kolegy.
Kdo tě v současné době nejvíce ovlivňuje?
Nemám takto vyhraněnou jednu věc nebo člověka, nejsem tak nastavený. Ovlivňuje mě neustále vše, co se kolem mě děje. Neomezuji se na jeden zdroj, ačkoliv občas se mi to stane, ale to dost podvědomě. Pokud bych chtěl jmenovat, aktuálně v Alze je to Honza Sadílek a Klára Pravdová, obecně většina lidí na marketingu v Alze, celý Alzí svět, to cítím jako silnou energii, která na mě má vliv.
Jaké nové chování nejvíce zlepšilo tvůj život v posledních několika letech?
To je také příběh na celý román, který možná jednou napíšu. Vždy jsem rád a hodně pracoval, až extrémně. Největší změna byla ukončit podnikání s větší agenturou a začít se více věnovat jedné věci, nebýt tak rozkročený, více se specializovat, pokud se to tak dá říci. To nejzásadnější ale bylo a je, že jsem se odstěhoval sto kilometrů za Prahu, mám s rodinou statek, mimo práci v kanceláři hospodaříme, pracuji manuálně a intenzivně, během víkendů a volných chvil si dokáži neskutečně vyčistit hlavu a vypnout. To si myslím zlepšilo můj život naprosto zásadně.
Stratégové jsou dobří pozorovatelé světa, aby nacházeli insighty. Můžeš popsat nějaký tvůj nedávný postřeh (například v MHD), který ti uvíznul v hlavě?
Bohužel jsem již několik týdnů na HO, ale pokud si vybavím, tak je to interní zkušenost z tvorby privátní značky, kdy jsem si dělal kvalitativní výzkum. Ten si dělám i třeba na velmi malém vzorku a pomohlo mi to zase se posadit na zem, je důležité věřit vlastní zkušenosti, instinktům, ale je nutné je neustále validovat, ověřovat a testovat. Jakmile propadnete myšlence, že už víte všechno, jste v koncích, takže neusínat na vavřínech a neustále se vracet k základům, každý den začínat na novo.
Máš nějaké hobby nebo sportuješ?
Aktuálně je mé největší hobby práce na statku, okolo koní a psů, které máme, ale jinak velmi rád jezdím na kole, které si i sám stavím a k tomu rád hraji airsoft a zabývám se military tématikou. Nemám jen jedno hobby, rád se věnuje více věcem podle nálady, počasí a času, který na to mám.
Jakou radu bys dal mladým stratégům? Co by měli ignorovat?
Nerad dávám ultimátní rady, podle mě si to každý musí odžít na vlastní kůži, některé zkušenosti jsou nepřenositelné, a ty základní elementární znalosti najdete dnes už dostupné v takovém rozsahu, že už ani nevíte, co je skutečně hodnotné a co ne. Takže pokud mohu radit, sledujte svět kolem sebe, buďte jako houby, buďte empatičtí, strukturujte si své myšlenky a podněty, najděte si ideálně nějakého zkušeného mentora nebo spíše buddyho, se kterým diskutujte a probírejte svoje názory a myšlenky. Chtějte znát názory druhých, ale zase to nepřehánějte. Ignorujte a nehledejte obecně nabízené zkratky, vyložené zkratky nejsou, dobrá strategie se dělá přes hromadu dalších strategií.
Jaká byla nejlepší rada, kterou ti kdo dal v rámci strategie?
Vyloženě jednu radu budu hledat asi těžko a pokud jsem ji dostal, tak už bude součástí mých „šuplíků“ v hlavě, mezi mnoha dalšími radami. Ale jedna taková úplně obyčejná by tu byla, nepleť si strategii s taktikou. 🙂
Podstatnou rolí je i sledování trendů. Který trend z poslední doby považuješ za nejzajímavější a proč?
Myslím, že to již můžeme nazvat trendem a to jsou témata týkající se zákaznické zkušenosti a jsem za to velmi rád. Dnes se o tom mluví jako o zjevení a jako o ohromné novince, ale ono to není nic nového, zákaznická zkušenost je tady stovky, možná tisíce let, jen se v čase mění celkový kontext a to, proč to považuji za nejzajímavější je, že je to pro mě absolutní podstata marketingu a obchodu. Jsem rád že se tomuto tématu začíná věnovat čím dál více značek a vidí v této oblasti reálnou hodnotu.
Jaký populární trend v zahraničí bys chtěl, aby byl také populární v České republice?
Je to již několik let, kdy jsem se začal zabývat „cause marketingem“ a na toto téma mám již několik let rozepsanou knihu. Existuje trend, který začal v USA, kde obecně k této oblasti mají blízko. Pokud by někdo nevěděl, jedná se o marketing, který usiluje o zvýšení zisků a zlepšení společnosti v souladu se sociální odpovědností. Věřím totiž v to, že společnost neutváří pouze stát, ale firmy a společnosti, značky a velká část odpovědnosti za okolní svět je v právě v rukou těchto firem a jejích majitelů a zaměstnanců. Tento trend bude na velkém vzestupu. Věřím, že knihu velmi brzy dopíšu a toto téma se začne hodně skloňovat i u nás.
Na jakou práci (kampaň) jsi nejvíc pyšný?
Já se dozadu moc nekoukám. Ale pokud bych měl vybrat, tak jsem opravdu hrdý na spolupráci s vlašimským výrobcem obalových strojů Velteko, kde se nám podařilo společně vytvořit skutečně světovou značku. Vždy mě neskutečně těší, když vidím, že se česká značka prosadí a patří mezi top značky ve svém oboru.
Co pro tebe znamená slovo “filosofie”?
Používám toto slovo hlavně při tvorbě značek, vnímám ho hlavně jako zkoumání člověka a jeho podvědomé, ale i vědomé fungování v okolním světě. Ve smyslu značek pak to, jaký má daná značka obsah, hlavní myšlenku, poslání, čemuž říkám vnitřní filozofie a to co ji přesahuje tak, že se to dotýká člověka.
Jak se překrývají tvé profesionální a osobní přesvědčení?
Řekl bych že vůbec. Můj osobní a profesionální život jsou spojené nádoby a navíc jsem k sobě poměrně přísný a z podstaty hodně odpovědný, takže by to ani nešlo.
Jak žiješ v přítomnosti, když tvou prací je odhalit budoucnost?
Někdy je to se mnou velmi náročné, jsem myšlenkami dost často mimo realitu a nevnímám. Moje milovaná žena by o tom mohla vyprávět. Navíc si díky tomu téměř nic nepamatuji, hromadu věcí vypouštím a nepouštím si je ani do hlavy, mnohdy to vypadá jako nezájem, ale tak to není. Ale pozor, když řešíte budoucnost, tak je podle mě zásadní podívat se do minulosti, k základům člověčenství, tam najdete mnohem více, než při pohledu do vesmíru.
Jaká přesvědčení nebo návyky změnily tvůj život v posledních pěti letech?
Obecně návyky jsou pro mě velké téma, protože mám spíše hodně špatných návyků a ty se snažím v čase odstraňovat. Mezi ty dobré, které jsem ještě rozhodně nedotáhl, je určování priorit. V tom, co je důležité, se snažím mít řád. Jako ranní rituál, kdy si plánuji den, jasně si strukturovat svůj den a časový plán a jako klíčové si vždy říct, co dělat ten den rozhodně nebudu nebo nemám.
Co děláš, když se cítíš přemoženě nebo dočasně nesoustředěně?
Tohle je bohužel můj zlozvyk – sice poměrně hodně naslouchám svému tělu, vím, kdy jsem produktivní a kdy ne, kdy jsem soustředěný a kdy ne, ale přesto mnohdy velmi na sílu tlačím na pilu, protože mi má vnitřní odpovědnost prostě nedá a to je špatně, měl bych jít od toho. To je bohužel pozůstatek z dob podnikání, kdy mě hnala odpovědnost k firmě, k lidem. Vždy jsem měl velký strach, abychom měli dostatek peněz na výplaty, aby bylo dost práce, a to mě nějak zdeformovalo. Dnes už je to lepší, takže když moje koncentrace spadne, prokrastinuji, většinou ale zase aktivně, hledám inspiraci, zdroje, čtu články, jednoduše se inspiruji. Na veškerou inspiraci mám složku starou už od dob Windows 95 🙂 kde mám všechny možné zdroje a tím i relaxuji. Nejvyšší úroveň je pak jít ven ke koním, kteří vám nastaví jasné zrcadlo, jak jste na tom.
Měli by stratégové žít více filosofické životy?
Když to otočím, co je to vést filozofický život? Jak to vnímám já, nemyslím si, že by stratég měl vést filozofický život. Pro mě to znamená být možná maličko odtržený od reality a všedního života. Já obecně strategii vnímám hlavně jako plán, který musí být slučitelný s realitou. Tím, že mám rád military témata, hlavní konotace k strategii jde u mě právě z vojenství a tam je to sakra o realitě a o dopadu na každý jednotlivý lidský život. Ale to je přesně o tom, jak kdo vnímáme filozofii jako takovou, obecně nemám rád tyhle pojmy, které mají neurčitý výklad.
Máš nějaké užitečné mentální nebo heuristické modely?
Nejvíce pracuji s modelem, který víceméně vychází z efektu motýlích křídel a relativismu. Jednoduše řečeno, vzhledem k naší relativní vyspělosti máme pocit, že dokážeme předpovídat budoucnost, ale z toho jsem již vyrostl. I proto, že teď žiju ve velmi úzkém vztahu s přírodou, cokoliv absolutně předpovídat podle mě nejde a největší schopnost je agilita. Vše kolem nás je velmi náchylné na změnu. Mám takové osobní heslo: „If I cannot do great things, I can do small things in a great way.“ Věřím tomu, že každý malý čin, může udělat velké věci, každá energie vložená do činnosti se někde projeví.
Stratégové také hodně čtou. Četl si v poslední době nějakou knihu, která tě nějakým způsobem ovlivnila?
Kniha, která rozšířila mou schopnost empatie:
Pozitivní leader od Jana Muhlfeita. Velmi srozumitelně a uvěřitelně napsaná kniha pro leadera a manažera, není pro každého, ale dává to zajímavý pohled na způsob řízení lidí.
Kniha, která rozšířila mé obzory v oblasti strategie:
Jak už jsem psal, bude to možná zvláštní, ale hodně mě baví biografie vojevůdců, státníků, hlavně tedy generálů nebo vyšších důstojníků. Neřeknu jednu jedinou, v podstatě doporučím se podívat např. na život Winstona Churchilla, Abrahama Lincolna, George Pattona, Petra Pavla nebo třeba Erwina Rommela.
Kniha, která rozšířila mé obzory, jak se budují značky:
Jak se budují značky od Byrona Sharpa, ta mi poměrně hodně rozšířila obzory a rozbila několik mých teorií a přístupů, tu opravdu doporučuji.
Kniha, která vysvětluje současný stav světa:
Faktomluva od Hanse Roslina a spol.. Není to ani tak o vysvětlování, ale jednoduché shrnutí reality v číslech, to že svět mnohdy vidíme příliš negativně, protože nám je takto dnes a denně předkládáno v médiích, ale realita je sakra pozitivní.
Kniha, která mě nechala nahlédnout do blízké budoucnosti:
Vzpomínky na budoucnost od Ericha von Dänikena. Není to blízké budoucnosti, je to jiný pohled, ale když byla řeč o budoucnosti, tak mě hned napadla tato kniha. Jinak mi o budoucnosti hodně pomohla uvažovat kniha o Jony Ivovi, bývalému šef designérovi Applu, od Leander Kahney. V té knize je zase hodně myšlenkových pochodů člověka, kterého hodně respektuji, obecně mám strašně moc rád průmyslové designéry, jsou pro mě také stratégy, ale v maličko jiné oblasti.
Kniha, která prohloubila mé uznání ke kreativitě a řemeslu:
Steve Jobs od Waltera Isaacsona, je v ní několik momentů, které jsou pro mě zásadní. To jak Jobs přistupoval k detailům, jak řešil vše absolutně, jak pracoval i na detailech, které nejsou vidět, ale víte o nich že tam jsou, jak dokázal dávat více, než očekáváte. Jako fanoušek Applu, hlavně období po návratu Jobse do Applu musím říct, že jejich produkty, zpracování, detaily, obaly, prezentace, to vše je ukázkou totálního řemesla a to je v knize popsané z pohledu člověka, který ovlivnil dle mého názoru řadu oborů. A abych nezapomněl, tak pro mě je ukázkou a uznáním řemesla např. i kniha Tři zlaté klíče od Petra Síse.
Který internetový zdroj čteš nejraději?
Nemám jeden zdroj, mám jich vícero a kombinuji je. Pravidelně se pohybuji na Youtube, Linkedin, blogy na Medium nebo Slideshare, Adweek, Forbes, NYTimes, Insight, sleduju co dělá Fast Company, 2Fresh, Oracle atd atd. V oblasti designu koukám na Behance, Pinterest, Dribble apod. Jak říkám, jsem houba, sleduju toho hodně, následně třídím v Evernote, vytahuji poznámky, taguji a pak, když potřebuji, v kontextu najdu co potřebuji… většinou.
Děkuji Marku za rozhovor!
